V partnerském násilí je v 94 procentech obětí žena, jen v šesti muž. Možná proto se k problému staví policie jinak. Přijde-li žena viditelně zraněná s lékařskými zprávami o způsobených zraněních, ve většině případů sáhne policie k institutu vykázání. U muže z Prahy to však pokaždé skončilo jen jako přestupek.

Určit, zda jde o běžnou rodinnou hádku, tedy o přestupek, nebo o týrání, a zda je na místě agresora nebo agresorku vykázat z bytu, je vždy na rozhodnutí policisty.

Pije, je bez práce

„Pokud se jedná o přestupek proti takzvanému občanskému soužití, takové zjištění policisté oznamují příslušnému úřadu k dalšímu projednání. Pokud se jedná v opačném případě o neshody, které mají znaky domácího násilí, policisté násilnou osobu z obydlí, bez ohledu na pohlaví, vykážou. Policista se musí na místě rozhodnout,“ sdělila Právu mluvčí Policejního prezidia ČR Ivana Nguyenová a dodala, že se policie snaží v této oblasti stále zlepšovat: „V současné době má Policie ČR specialisty lektory, kteří proškolují všechny policisty v této problematice.“

Rány nevrací, protože ví, že kdyby se svou fyzickou převahou manželce ránu vrátil, mohlo by to mít špatné následkyvedoucí Centra sociálních služeb Praha Barbora Holušová

„Manželka si po rodičovské dovolené zatím nenašla zaměstnání, dle slov klienta se o to ani nesnaží a nadmíru pije alkohol, pod jehož vlivem je vulgární, slovně útočná i fyzicky agresivní. To vše se navíc děje většinou před očima malého syna,“ popisuje případ, kdy muž žádal o zásah na policii opakovaně, Barbora Holušová, vedoucí Centra sociálních služeb Praha (CSSP), s tím, že klient jejich centra snášel týrání manželky několik let.

„Popsal, že manželčino agresivní chování trvá přibližně tři roky s tím, že se významně stupňuje. Při posledním útoku mu způsobila dokonce otřes mozku. Během útoků si muž pouze kryje obličej a další citlivá místa. Rány nevrací, protože ví, že kdyby se svou fyzickou převahou manželce ránu vrátil, mohlo by to mít špatné následky,“ doplnila Holušová.

Týraný měří 190 cm

To vše pětatřicetiletý muž statné postavy a výšky kolem 190 centimetrů snášel, protože mu manželka vyhrožovala, že jestli se cokoli pokusí nahlásit, syna už neuvidí. Že mu policie neuvěří, a jestli ji vyhledá, zařídí, aby synka svěřil soud jen do její péče. Bohužel měla pravdu.

„Nakonec se rozhodl všechna rizika s tím spojená podstoupit a napadání nahlásil na policii. Tam se však setkal s přístupem, který manželka předpovídala. Policie klientovo nahlášení bagatelizovala. Přestože na policii věc nahlásil opakovaně, měl k dispozici lékařské zprávy a způsobená zranění byla viditelná, policie nevyužila k ochraně týraného muže institutu vykázání. Klientova opakovaná hlášení pokaždé skončila v přestupkovém řízení,“ uvedla Holušová.

Dvoje zavřené dveře 

Kvůli synovi, kterého miluje, se muž rozhodl nedat na rady psychologů a pracovníků centra, aby odešel z bytu. Dál snáší běsnění ženy a o syna se rozhodl bojovat. Na policii už odmítl jít a podal k soudu návrh na svěření syna do péče a úpravu styku.

Podle vedoucí centra se překvapivě týraní muži ocitají v ošemetnější situaci než ženy a hůře se vymaňují ze spárů tyranie.

„V těchto případech hovoříme o dvojích zavřených dveřích – domácí násilí je něco, za co se stydí každá oběť a snaží se skutečný stav skrývat. U mužů se stud zdvojnásobuje, protože jsou takzvaně silnější pohlaví – společnost předpokládá, že se muž dokáže s agresivní ženou vypořádat,“ líčí vedoucí CSSP.

Tyrani i z dětí?

Týraní partneři si také často neuvědomují, že to obvyklé – budu to řešit, až děti odrostou, aby se nerozpadla rodina – je to nejhorší, co mohou udělat. Stejně jako v tomto případě je přítomen násilí mezi rodiči pětiletý chlapec, jsou děti u více než poloviny případů napadání mezi rodiči. A i když se ruka násilníka na ně nevztáhne, přenesou si tento model do své budoucí rodiny – více než 60 procent z nich se stane týranými nebo tyrany.

„Ukazuje se, že v budoucnu většina z nich napodobí vzory chování svých rodičů, a může tedy rozmnožit nejen řady obětí, ale i násilníků. Většinou už v dětství zažily podobné chování u svých rodičů, takže jen napodobují vzorce chování přijaté z původní rodiny. Několikrát se nám stalo, že jsme v Intervenčním centru pomáhali 60leté matce a její 40leté dceři, neboť obě žily s násilnickými partnery,“ popsal ředitel CSSP Tomáš Ján.

Jejich role v rodině je totiž nezastupitelná. Mají obvykle jiný přístup k výchově a do života dítěte vkládají životní nadhled i rovnováhu. Jejich předností je i to, že jsou méně úzkostliví a zároveň akčnější, což děti milují, přivádějí je k různým sportům a dokonale tak doplňují ženskou intuici.

Otec je zvláště pro chlapce významným vzorem k nápodobě. Je jakýmsi prototypem správného muže minimálně do té doby, než se jeho syn vzhlédne v Supermanovi. Mnoho matek si občas povzdechne, že synáček je celý tatínek, ať už v tom dobrém, či méně dobrém slova smyslu. A právě matka má významný podíl na tom, aby chlapci otce jako model chování přijali.

Výzkumy prokázaly, že chlapci vyrůstající bez otce nebo v rodině, kde otec funguje jen zcela formálně, mají potíže se začleněním do skupiny vrstevníků, jsou celkově méně asertivní, více závislí na svých spolužácích, vyhýbají se skupinovým sportům. V pozdějším věku pak tito chlapci častěji mívají sklony k nemorálnímu jednání, projevují nedostatek odpovědnosti, nedokážou se vcítit do ostatních.

Na své dcery mají otcové významnější vliv v době jejich dospívání. Dívky, které mají vřelý vztah se svým otcem a cítí se jím akceptovány, lépe navazují vztahy s chlapci, v partnerských vztazích jsou více sebevědomé.

Den otců má stoletou historii

Počátky svátku můžeme hledat v roce 1908, kdy v Západní Virginii zorganizovala Grace Claytonová 5. června Den otců na počest 210 otců, kteří zahynuli při neštěstí v dole.

O dva roky později, v roce 1910, se zrodila dnešní tradice oslavy svátku Dne otců. Američanka Sonora Smart Doddová uspořádala první veřejnou oslavu na počest svého tatínka, který po smrti své ženy sám vychoval šest dětí. Sonora byla jedna z nich – dcera, která mu takto chtěla poděkovat za všechno, co pro ně udělal. Tato oslava se konala 19. června, v den narozenin jejího otce. Oficiálně se pak Den otců začal slavit až v roce 1972, kdy jej uzákonil prezident Richard Nixon.

Kromě Dne otců se v mnoha zemích slaví také Mezinárodní den mužů, konkrétně 19. listopadu.

das, Novinky