Od kamaráda
Jeden neuvěřitelný životní příběh, který mi poslal kamarád
Posílám Vám příběh ze života, který nejspíš neznáte. Jen podotýkám, že obec Mikulášovice v okrese Děčín kousíček vedle Šluknova má tři nádraží (Horní, Dolní a Střed).
Jindra Vomáčka z Mikulášovic byl vyslán svým zaměstnavatelem na služební cestu do Tokia. Létání nesnáší, tak se rozhodl, že pojede vlakem. Vomáčka v Mikulášovicích na nádraží: „Prosím, jednou Tokio“. Pokladní ČD Magdaléna Bolavá: Ježíši Maria, kde to je? Dám Vám lístek do Rumburka, tam je větší nádraží, tam Vám určitě vyhověj. Vomáčka: OK. Vomáčka na nádraží v Rumburku: Jednou Tokio. Pokladní ČD Simona Chytrá: Ježíši Kriste, to nenajdu. Dám Vám lístek do Děčína, tam je větší nádraží, tam Vám určitě vyhověj. Vomáčka: OK. Vomáčka na nádraží v Děčíně: Jednou Tokio. Pokladní ČD Miluše Kulhavá: Si děláte srandu ne? Kde to je? Víte co, dám Vám lístek do Ústí, tam je větší nádraží, tam Vám určitě vyhověj. Vomáčka: OK. Vomáčka na nádraží v Ústí: Jednou Tokio. Pokladní ČD Emanuela Kožená: Ne, tak to jsme tady teda ještě neměli. Podívejte se pane, dám Vám to do Prahy na hlavní, to je skoro největší nádraží v zemi, tam Vám určitě vyhověj. Vomáčka: OK. Vomáčka na hlavním nádraží v Praze: Jednou Tokio. Pokladní ČD Květa Mastná: Jo, to znám. To je v Japonsku. Lístek Vám dám do Moskvy, tam Vám určitě lístek do Tokia dají. Vomáčka: OK. Vomáčka na hlavním nádraží v Moskvě: Jednou Tokio. Pokladní ruských státních drah Valentýna Těreškovová-Zajčiková: OK. Přímý vlak nejede, dám Vám to do Novosibirsku a tam odtud už je to kousek. Vomáčka: OK. Vomáčka na nádraží v Novosibirsku: Jednou Tokio. Pokladní Transsibiřské dráhy Irina Michajlovna Posmatriová: OK. Tady je lístek. Vomáčka: Díky, na shledanou.
Po týdnu v Tokiu přijde Vomáčka na hlavní nádraží v Tokiu a říká mladé paní pokladní SIMIO KAWASAKI: Jednou Mikulášovice. Pokladní SIMIO KAWASAKIová se mile usměje a zeptá se: Horní, dolní nebo střed?