"Nemoc dává poznat hodnotu zdraví, 

zlo hodnotu dobra, hlad nasycení, únava hodnotu klidu."


Hérakleitos

 

 
 
 

Ctnosti, dle kterých bychom měli žít.

 
 

První z nich je úcta k životu jako celku, což znamená respekt.

 

Druhou je upřímnost, což není nic jiného než čestnost.

 

Třetí je jemnost, která se projevuje v našem životě jako laskavost.

 

Čtvrtá je schopnost podporovat, což se projevuje jako služba ostatním.

 

                                                                            Lao-ć

 

 

Naučme se odpouštět. 

Pochopíme, že co se stalo v minulosti, byla jen jedna kapitola. 

Není nutné pro jednu špatnou kapitolu zavírat knihu. 

Stačí obrátit stránku.

 

 

 

 

 


"Lidské tělo tvoří had i anděl. Tělem hada je páteř a také propojení systému čaker. Had jsou instinkty, které souvisí s cílem přežít. Had potřebuje k životu slunce a teplo. Představuje světelné tělo. 

Andělská stránka lidství je ta část každého člověka, která je čistou láskou. Vězte, že každý uvnitř sebe nese anděla. Tato část je duše a duch. Potřebuje lásku.
Dokonalé zdraví je dosaženo, pokud věnujeme pozornost oběma těmto vnitřním stránkám, hadu i andělovi.
Pro obyvatele Atlantidy nebyla tato moudrost o vzájemném spojení hada a anděla ničím neznámým a symbolicky ji vyjádřili ve svém léčitelském znaku, který je splynutím hada a anděla."

 

Z knihy 'Andělská medicína' od Doreen Virtuecitáty

 

 

 

 

 

 

 

Jedné noci se mi zdál sen. Kráčela jsem po pobřeží se svým Pánem. Na temném nebi se promítaly obrazy z mého života. Životní příběh provázely dvoje stopy v písku, jedny moje, ty druhé patřily mému Pánovi.

Když se mi zjevil poslední obraz, ohlédla jsem se za sebe a jaké bylo moje překvapení! Vidím, že nejednou se v písku črtají jen jedny šlépěje. A bývalo to právě v těch nejtěžších obdobích mého života.

Dlouho mi to nedávalo pokoj, až jsem se v rozpacích obrátila k Pánovi: „Pane, když jsem se vydala následovat Tě, slíbil jsi, že celou cestu půjdeš se mnou a budeš ke mně promlouvat. Ale viděla jsem, že v těch nejsmutnějších chvílích mého života se v písku črtaly jen jedny stopy. Vskutku nechápu, jak jsi mne mohl nechat samotnou, když jsem Tě nejvíc potřebovala.“

On zašeptal: „Dítě moje drahé, Mám tě rád a nikdy tě nenechám samotnou, nikdy, ani když tíha života dolehne a osud tě bude zkoušet. Ty jedny stopy, které jsi viděla, tam zůstaly právě z chvil, kdy jsem tě nesl.“

(Z knihy M. Powersové: Stopy v písku,
kterou vydalo nakladatelství Motýl)

 

https://www.lecitel-saman-jozka-maca.cz